Číslo zájezdu: 2203
Odjezd: z Mladé Boleslavi od Domu kultury v 8:00 (sraz v 7:45)
Zastávky: Mnichovo Hradiště – zdravotní středisko 7:30, Veselá 7:35,
Bakov nad Jizerou –Trenčín 7:45 (Pražská ul.)
Cena za dopravu: 350 Kč
Program:
Kolínské náměstí a radnice
V úrodné polabské nížině na obou březích Labe se rozkládá město Kolín. Bohaté archeologické nálezy z města i jeho nejbližšího okolí dokládají, že toto místo bylo osídleno dávno před tím, než potvrzují dochované písemné dokumenty.
V okresním regionálním muzeu jsou četné památky na všechna dosud známá osídlení v Čechách. Bývala zde prastará křižovatka tří důležitých obchodních cest ustálených již od dob římského impéria. Přítomnost Slovanů lze doložit již v 6. století našeho letopočtu. V 9. – 12. století bylo toto území již hustě zalidněno, jak o tom svědčí četné nálezy hradišť a pohřebišť. První písemná listina se jménem Kolína je datována 8. září 1261. V roce 1437 postavil Bedřich ze Strážnice na místě zbořeného kláštera hrad, který byl v pozdějších dobách přestavěn na zámek. Mnohá privilegia udělená městu českými panovníky Karlem IV. a Václavem IV. podpořila rozvoj a bohatství města. Kolín se tehdy řadil mezi nejpřednější města českého království. Největší ponížení a bída nastala v době třicetileté války, která přivedla město na pokraj záhuby.
Kolín (německy: Kolin, popř. Köln an der Elbe) je okresní město na východě Středočeského kraje na řece Labi. Má přes 30 000 obyvatel a rozlohu 35 km² s průměrnou nadmořskou výškou 220 metrů. Je důležitou železniční křižovatkou. Je zde průmysl chemický, automobilový, strojírenský, potravinářský a polygrafický.
Název Kolín patrně pochází ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“, a souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Později byla pro rozvíjející se trhovou osadu vybrána výhodnější poloha na vyvýšeném místě 7 km západním směrem. Nová osada (a pozdější královské město) si ponechala jméno původní osady.
Existují i další, méně pravděpodobné výklady. Název by mohl také být odvozen ze své polohy na vyvýšeném místě, pahorku – latinsky „colinus“, což je ovšem v rozporu s existencí Starého Kolína. Podle jiné teorie latinská podoba Colonia souvisí s příchodem německých kolonistů do Čech.
Zámek Radim – dávné sídlo Lichtenštejnů
V roce 1610 Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Zámek je otevřen celoročně a návštěvníkům nabízí zimní i letní prohlídkové okruhy.
První písemná zmínka pochází z roku 1320 a uvádí zemanské sídlo Bedřicha z Radimi. Na zámku se vystřídalo mnoho majitelů, nejdéle jej vlastnil knížecí rod Lichtenštejnů. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak byl vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského. V roce 2005 byl zámek prodán novému majiteli. V posledních letech prošel zámek celkovou rekonstrukcí, interiéry jsou vybaveny renesančním nábytkem. V několika místnostech zůstaly zachovány původní malované záklopové stropy z let 1607-10.
V současné době pořádá zámek jednou za měsíc oblíbené noční prohlídky, dále se zde konají oživené a tématické prohlídky včetně velikonočních, mikulášských a vánočních, pořádají se zde výstavy obrazů, srazy auto veteránů a koncerty.